Zapomenout na svět

Je poměrně dost lidí, kteří provozují Taijiquan téměř výhradně ze spirituálních důvodů. V sólo sestavě pak

  • zapomínají na vnější svět a tak se zbavují svých starostí a strastí,
  • noří se hluboko do své podstaty a navazují s ní důvěrný kontakt, který je posiluje a motivuje,
  • vzlétají vysoko až ke hvězdám, kde se propojují s nějakou vyšší inteligencí či přírodní silou, při čemž získávají potřebný nadhled, rozhled a větší moudrost.

Evidentně to jde a je to prokazatelně prospěšné jejich tělu i duchu.

To, že se tím vzdalují od původního významu Taiji, nepovažuji za důležité. Jen hnidopich by nadával, že počítače nejsou určeny k tomu, aby lidi bavily, aby je propojovaly, nebo aby jim poskytovaly encyklopedické informace, ale k tomu, aby jim pomáhaly s numerickými výpočty.

Přesto považuji za důležité nezapomenout na původní význam. Také se hodí.

 K zapamatování

Taiji, původně kosmologický pojem, je metodou, která tvoří. Co? Všechno. Z čeho? Z ničeho. Jak? Pohybem.

Taijiquan je cvičení, kterým tuto metodu, Taiji, osobně manifestujeme. Jak? Produkujeme funkční pohyb, který (a to ze samé definice „funkčnosti”) něco navenek tvoří. Co tedy děláme? Spoluutváříme svět.

A snad ani nemusím dodávat, že by bylo fajn, kdyby to byl svět, ke kterému chceme patřit. Svět, ve kterém chceme žít.

Neřeknu Vám, jak takový svět (říká se mu též „svět v souladu s Tao”) vypadá, nebo jak by vypadat měl. K tomu se hodí meditativně spirituální Taijiquan.