Sestava Taijiquan Qigong

Jeden můj Taijiquan znalý přítel se mě zeptal, proč také neučím známé cvičení Osm kusů brokátu?

Odpověď je jednoduchá: protože učím něčemu daleko lepšímu. Zajímavějšímu a účinnějšímu.

Ve škole vyučuji sestavu 21 forem Taijiquan Qigong, neboli, řečeno slovy Chen Yanlina metodu, která povzbuzuje tělo a hýbe s [Qi] energií.

Že jste ještě neslyšeli o Chen Yanlinu? No, možná že jej znáte pod jménem Chen Kung, nebo také Yearning K. Chen. A jestli Vám to ještě nic neříká ani teď, poslyšte historicky doložený a přesto velmi zajímavý příběh.

Chen Yanlin byl žákem slavného Yang Cheng-fua, vnoučka zakladatele stylu Yang, legendárního a mýty opředeného mistra Yang Lu-chana. Někdy počátkem třicátých se takhle jednou Chen Yanlin přitočil ke svému učiteli Cheng-fuovi a poprosil jej, zda by mu laskavě přes noc nezapůjčil k nahlédnutí rodinné (tj. neveřejné, důvěrné, tajné) písemnosti o Taijiquan. Protože byl pilným žákem a Yang Cheng-fu dobromyslným učitelem, záznamy dostal. Bylo jich tolik, že za jednu noc rozhodně nešly přečíst všechny. Co však Yang Cheng-fu netušil bylo, že si tenhle vykutálený obchodník (v té době byl Yanlin opravdu obchodníkem, slovo "vykutálený" dodávám sám) najal sedm písařů, aby mu všechny ty písemnosti přes noc přepsali. Zjevně se jim to podařilo. Usuzuji tak podle toho, že jednak Yanlin z dosahu svého učitele záhy zmize (kolem roku 1932), a za druhé proto, že hned nato se začaly v různých časopisech pod jeho uměleckým jménem objevovat články o Taijiquan. V roce 1936 se tyto záznamy dokonce dočkaly knižního vydání. Hned se staly národním trhákem, jakousi biblí Taijiquan.

Jistě si dovedete představit, jak to Yang Cheng-fua naprdlo (ano, dokonce i Číňany dovede naštvat, když někdo porušuje autorská práva!). Chen Yanlin se skromně hájil, že nic neporušil, že kniha obsahuje pouze jeho teorie a rodové jméno Yang se v knize objevuje pouze kvůli autenticitě stylu. Jo jo, Yanlin byl opravdu vykutálený vypečený vykuk. I když nyní ne už obchodník. Nyní již byl doktorem Tradiční čínské medicíny.

V roce 1947 vyšla v Šanghaji kniha Tai Chi Ch'uan: Its Effects and Practical Applications. Uváděné jméno autora bylo Yearning K. Chen.

Chen Yanlin zemřel pokojnou smrtí roku 1980 ve věku 74 let.

Z jeho díla žijí mnozí až dodnes. Například překladatel (a interpretátor významů často až mystických pojmů) Stuart Alve Olson. Z jeho díla série Chen Kung překladů a interpretací čerpám i já.

Stuart Alve Olson: série Chen Kung
Stuart Alve Olson: série Chen Kung

Takže teď již znáte Chen Yanlina minimálně stejně tak dobře, jako já.

Ohledně Taijiquan Qigong sestavy 21 forem, kterou podrobně (a s evidentními chybami) ve své knize popisuje, Chen Yanlin uvádí:

Viděl jsem mnoho starých mistrů Yangova stylu Taijiquan, kteří byli v tomto cvičení velmi zběhlí, ale kteří se na něj dívali jako na nějaký poklad, který je třeba střežit, takže byli, což je velmi škoda, velmi neochotní je vyučovat druhé. Ačkoliv mnozí lidé se na toto cvičení dívají jako na nějaký druh Baduanjin [Osm kusů brokátu] nebo jako na nějakou pouhou praktiku hlubokého dýchání, přínosy, které by z tohoto cvičení získali, by byly o hodně větší. Doufám, že to nepodceníte.

Chen Yanlin: Tai Ji Quan Sword, Saber, Staff, and Dispersing Hands Combined. [publikováno 1943].

Kdysi jsem také dělal sestavu Osm kusů brokátu. Byla to pro mě nuda. A nic mi nedala. Nejspíš proto, že jsem byl tehdy ještě příliš mladý a neposedný. Znáte sami ty potřeštěné padesátníky! Pak jsem se dostal, pár let před šedesátkou, v překladu Stuarta Alve Olsona k této sestavě. Olson text nejen přeložil, ale upozornil i na nějaké chyby a opravil je. Například některé obrázky jsou v rozporu s textem, nebo jsou tam díry v sekvenci pohybů a tak podobně. Sestava mě zaujala hned. Není tak primitivní, abych se při ní nudou ukousal k smrti. Není to externí ani dechové cvičení, i když i takto jí lze pojmout. Původně pojatá, tedy podle Chen Yanlinova textu, je o pohybu s Qi, která by pak měla rozpohybovat tělo. Je obtížná tak akorát, aby se při ní dalo něco naučit. Ne hned, ale po pár týdnech až měsících. Myslím, že díky ní se dá poměrně brzy a značně zlepšit v umění práce s Qi.

Tuto sestavu ve škole vyučuji jako jako jednu výukovou metodu práce s Qi hned ve druhém semestru. Jenom jsem kvůli jejím lepšímu zapamatování pojmenoval jednotlivé figury názornými českými názvy (Chen Yanlin ve své knize neuvádí žádné názvy figur) jako: Vodopád zprava, Pan domácí kouká z okna, Nahá prsa a tak. Myslím, že si studenti sestavu užívají.

Bez ohledu na předchozí chválu musím podotknout, že sestava rozhodně není pro Taijiquan potřeby ani samospasitelnou, ani dostatečnou. Na rozdíl od meditativního či zdravotního Qigongu se Qi v Taijiquan musí v každém úderu, kopu, strku, tahu promítnout ven do soupeře. Sestava 21 forem taková není. Naučí honit Qi sice účinně, ale jenom uvnitř těla. Na pouštění Qi ven je třeba použít jiné výukové metody. I ty Chen Yanlin ve své knize popisuje. Některé z nich také učím. Učím i jiné, které jsem našel jinde.

Takže si to shrňme: Chen Yanlin, který vykradl písemné záznamy Yangovy rodiny tvrdí, že Taijiquan Qigong sestava, kterou popisuje, je pro výuku pohybu Qi v Taijiquan podstatnělepší, než Osm kusů brokátu. Tvrdí to, na základě svých osobních zkušeností, i znalec Stuart Alve Olson. Já to tvrdím také.

P.S.: kdybyste si knihu Chen Yanlina chtěli přečíst a nechtěli do ní investovat své těžce vydřené peníze, tak tady je online překladod Paula Brennana z roku 2014.